Rebel (rozhovor)
Publikováno: Březen 15th, 2011 | Autor: Smiling Jack | Rubrika: Politika, Život | Štítky: policie, rebel, rozhovor, stat, úřad | 3 koment. »Čím víc se blíží sčítání lidu, tím víc vystrkují lidi růžky, že jako FUCK OFF státe, nasrat, pošlu jim v obálce vorvaní hovno a tak dále. Jistě, je to záslužná věc a jsem rád, že si lidi nenechávají srát na hlavu. Jen houšť! Ruku na srdce, jsme žabaři. Jistě, je to moc hezký pocit, vyjebat se státem, poslat úředníka nebo policajta tam, kam patří. Tedy do hajzlu. Nicméně znám člověka, na kterého moc lidí v tomto ohledu nemá. Seznamte se, Martin. Nemusím dodávat, že jméno je opět smyšlené.
Ahoj Martine. Ve svém okolí Tě lidi nazývají rebelem, magorem, buřičem.. Jak jsi k tomu přišel?
Ahoj Jacku. Jak jsem k tomu došel? Život mě naučil. Život je svině, potkáváme na každém rohu hajzly, co se nás snaží podělat. A protože si chci ten zbytek života, co mi zbývá, nějak užít, držím si hajzly od těla, když už je nemůžu likvidovat.
Jak se to projevuje?
Jako první by se slušelo rozdělit na hajzly legitimní a lidský. Lidská svině se snaží obrat důchodkyni o naspořený peníze na pohřeb, snaží se vám prodat auto, svařený ze 4 kousků, jako zrovna zajetý nebo třeba vnutit hypervýhodnou půjčku. Proti nim se dá bojovat vcelku normálně – odmítáním, posíláním doprdele nebo fyzickou inzultací.
Legitimní svině je třeba úředník nebo policajt. Z pohledu zákona je jejich „zaměstnání“ OK, ale lidsky? Stát jakožto organizace ukradla mým rodičům v 50. letech pozemky. Chybou v katastru nemovitostí jsem přišel před 5 lety o 2 hektary. Byrokrati pracují v žoldu týhle svinský organizace. Rozdíl mezi 50. lety a dneškem? I dnes se znárodňuje, pardon, vyvlastňuje. Nevidím v tom rozdíl.
Policajt nebo voják v minulosti odváděl naše předky do plynových komor, střílel na hranicích nebo mlátil na národní třídě. Dnes? Policajt odebírá rodičům ve jménu sociálního státu jejich dítě, neváhá zatknout nebo dát pokutu svým bližním. Opět nevidím žádný rozdíl.
Dobře, tohle celkem chápu. Jak se proti nim bráníš?
Vezmu to popořádku. Trvalé bydliště mám zapsané na Městském Úřadě. Teda v jednom občanském průkazu. V druhém, falešném, je zapsané falešné úplně všechno. Falešné jméno, bydliště, ani město neexistuje. Pokud mě někdo chce legitimovat a není kudy utéct do davu, vytáhnu občanku, která mi zrovna padne pod ruku. Občas dostanu na silnici pokutu. Stalo se mi, že jsem jel vedle školy asi 60 km/h. Je tam třicíka a zastavili mě policisti. Uznal jsem, že to už je moc a zaplatil na místě. Pokud mě chce někdo pokutovat za pásy nebo lékárničku, nastává mód mrdat a nechám si vypsat složenku, kterou vyhodím.
A co dál?
Nevím. Možná mi chodí upomínky na úřad, kde jakože bydlím. Aťsi. Možná už jsem bez bodů. Nezajímá mě to. Nikdy jsem žádnou nehodu nezpůsobil. A když nějakým zázrakem přijdu o papíry? Nechám si udělat falešný.
Ale auto má snad nějakého majitele, ne? Tam ti pošlou výzvu k dostavení na úřad.
Auto je v polopřevodu. Majitel, který nikdy neexistoval a který bydlí na místě, které neexistuje odhlásil auto na majitele, který neexistuje a opět bydlí někde na Marsu
.
Hezké. Nikdo na to nepřišel?
Ne, nikdy nikdo. Taky je to názorná ukázka, jak „funguje“ státní správa. Jsem prakticky nenalezitelný
Co když potřebuješ třeba stavební povolení?
Jo, to jsem řešil před 6 lety. Stavěl jsem barák. Naštěstí se ukázalo, že jsou sousedi slušní lidé a mám všechno postavené na černo. Vyhnul jsem se byrokratickému kolotoči a, světe div se, barák pořád stojí a nevypadá to, že by se mu chtělo spadnout. Nejsem magor a složitější věci mi dělaly specializované firmy.
Co třeba daně?
Jo, jsem v koncích. Jakožto zaměstnanec se jim moc nevyhnu, pokud tedy nepočítáme, že beru minimální mzdu a zbytek bokem v cash. Nikdy jsem nevyužil „služeb“ státu a nevidím důvod, proč jim platit. DPH a spotřební daně jsou podle mého odpovídající platbou. A pokud bych do toho měl započítat ztrátu pozemku, jak jsem psal výše, měl bych z prvního úředníka, co potkám na ulici, vymlátit obsah peněženky. Já vím, ironie.
Jak se Tě týká sčítání oveček? Nepředpokládám, že tě to nějak zajímá..
Přesně tak. Mám odpojený zvonek, pokud se na mě bude chtít dobouchat sčítací vocas, bude muset vstoupit na pozemek. A tam je připravený 90kg hlídací pes. Nadšenej z toho nebudu, ale plakat taky ne. Můj pozemek, moje pravidla. Pes je tam kvůli obraně. Smůla. Vocas se měl jít živit poctivě.
Podle toho to vypadá, že jsi asociální parchant.
Ale! Mám rád lidi, pravidelně posílám dost peněz na charitu, pomáhám starším sousedům, před pár lety jsem zachránil život člověku při bouračce… Tím se nechci chlubit, je to jen na moji obranu.
Napadá Tě nějaký závěr?
Ano. Pokud si myslíte, že vám nějakej stát pomůže, jste na omylu. Je to jen na vás. Vy si musíte pomoci. Sami, s přáteli, kamarády, rodinou… Pomáhejte si navzájem, ale nikdy něco takovýho neočekávajte od úředníků nebo fízlů. Jsou jinde.
Měj se, Jacku.


To je mi revolta. Prostě revolta za každou cenu. Nic proti tomu, jen menší otázka – jak to chceš dělat, až budeš mít děti? Předpokládám, že žádný ještě nemáš.
Vyřešit si život podobně mě už také napadlo. Dík za rozhovor.
Smety – Budu se chovat víceméně stejně. A revolta to není, je to obrana.
Krecim Mirda – Nic ti k tomu nebrání.