Privatizace – rozkradení nebo dobrá věc?

Zlatý devadesátý léta. Zacinkali jsme si, zazpívali "ať Bůh dál zůstává s touto krajinou", na Hrad si dosadili ožralou pravdolásku a všichni jsme byli štěstím bez sebe. Komouši si převlíkli kabáty a začali jsme si hrát na svobodu a demokracii.

Po původních komouších zůstaly státní podniky, většinou v hodně dezolátním stavu. Podniky produkovali šmejdy, který nikdo nechtěl a vůbec to stálo za hovno. Snad je na místě připomenout, že většina těch podniků byla znárodněna (tedy ukradnuta, dneska se tomu říká moderně a hezky vyvlastnění), takže tento majetek neměl vůbec co zůstávat v rukách státu.

Napřed se podíváme, jak se na privatizaci dívají lidi dneska. Cvičně si zopakujeme hesla: PAPA TUNEL, VŠECHNO TO TADY ROZKRADLI, VYTUNELOVALI, MODROPTÁCI, OKRADLI SLUŠNÝ LIDI, RODINNÝ STŘÍBRO!!!!

Debilové.

Asi všem, kromě dementům z novinek, je jasný, že stát je nejhorší hospodář. Český Dráhy – každoročně v minusu, zákazníky maj u prdele, dotuje se to hlava nehlava a stejně je to k hovnu, ČSAD – dtto, Česká Pošta – služby na hovno, zákazníky maj u prdele ještě víc jak ČD, dotuje se to. Jak je to dávno, co jsme si mohli v médiích přečíst, jak jsou v hajzlu Český Aerolinie (pod vedením socana Tvrdíka)? Menší sumárung – státní firma, blbý předražený služby, které třeba nechci využívat. A ještě na ně mám doplácet? Nasrat. Ať se náš milostivý stát vykašle na poskytování těchhle služeb a ponechá to trhu. Ať je prodá třeba za symbolickou korunu nějakýmu zájemci. Pořád lepší, než abychom pořád dotovali díru na peníze bez naděje na nějaký výsledek. Jo, třeba Student Agency.. ale to by se úřednický zmrdi.. však víme. Na rodinný stříbro sere pes. Tahle země potřebuje volný trh jako sůl. Privatizace byla správná věc a díky bohu za ní.