Evropská Unie skončí, nastane apokalypsa!
Publikováno: Prosinec 15th, 2011 | Autor: Smiling Jack | Rubrika: Politika, Život | Štítky: byrokrati, eurohujeři, evropská unie, pohyb osob, svoboda | 4 koment. »Baví mě ten hysterickej řev. Jestli nepůjčíme EU/MMF, půjdeme do prdele. A všichni Češi, co jim nechtěj poslat upachtěnejch 9000Kč na hlavu, nejsou nic než potížisti, zkurvenej národ a blablabla.
Řvou i, dle mýho názoru, jinak relativně rozumní lidé. Za prvé – konec EU neznamená konec obchodování, volnýho pobytu osob (neplést Schnegen a EU) ani konec volnýho pracovního trhu. Eurohujeři myslí digitálně – na jedný straně s EU do prdele, kupředu vpřed. Na straně druhý – zadrátovaný hranice, nemožnost cestovat, cla a tak dále. Nedokážou si představit, že by to mohlo nějak fungovat i bez toho zkurvenýho byrokratickýho socialaparátu, co si myslí, že může myslet za lidi a přitom je sám na pokraji krachu. Mimochodem, ani EU není zárukou volnosti v rámci unie.
Pro ty, co nezažili nebo si nepamatují dobu před vstupem do EU, píše se rok 2002:
Mám v Regensburgu kamaráda, bydlí tam hrozně dlouho. Jel jsem ho navštívit, na Svatým kříži menší zdržení, za chvilku jsem byl u něj před barákem. Šli jsme si sednout na kafe. Ptal jsem se ho, jestli neví o nějaké prodejně s nábytkem. Zajeli jsme do Baumarktu a koupil jsem si noční stolek. Cestou nazpátek do ČR jsem si chvíli počkal na celnici, aby mi vrátili Mehrwertsteuer.
Nepřipadal jsem si nějak izolovanej. Mohl jsem cestovat, nakupovat, stýkat se s kým chci. Nic mi nechybělo. Nepotřeboval jsem nad sebou ochranou ruku, která by stvrdila moje korektní vztahy s Němci, se kterými jsem se stýkal. Schengen vyřešil i buzeraci na celnici. Nic víc nebylo potřeba.
Pokud vystupíme z EU, nikde není psáno, že si Germáni nebo Rakušáci automaticky zabarikádují hranice. Německo i Rakousko potřebuje naše pracovníky, naše výrobky nebo technologie. Potřebuje je dnes, potřebovala je v minulosti a dá se předpokládat, že je bude potřebovat i do budoucna. Argument o našem exportu mi přijde krapet mimo. Pokud někdo kupuje, je to pro něj nejspíš výhodný. Proč by s tím měl teda přestávat?
Antifanoušek EU = nacionalista, bojovník proti Evropě a integraci? Ale kdeže. Evropu tvoří státy a hlavně občani. Státy můžou dobrovolně uzavřít smlouvy o volném pohybu osob nebo zboží. Mohou mezi sebou spolupracovat např. v bezpečnostní politice. Občané mohou dobrovolně uzavřít smlouvy s občany jiných států, obchodovat mezi sebou, cestovat a setkávat se. Tohle je spolupracující Evropa. Všimněte si slov mohou a dobrovolně. Násilně zavedená pravidla a regulace nikdy nic dobrýho nepřinesla.
Takže si, socialističtí eurohujeři, užiteční idioti a Bruselem placení úředníci vyndejte hlavu z prdele a uvědomte si, že bez vás to jde. Jde to a funguje. Fungovalo to v minulosti a časem to bude fungovat zase. Vyhrožujete apokalypsou a přitom nás do ní sami ženete.
Krásně napsáno.
Jen mám obavy – nejsem ekonom – chápu že EU půjde do hajzlu, jak se ale vyřeší „mezinárodní“ dluhy (např. sekera Řecka, Itálie, apod.)? Jen tak se to pod koberec asi nezamete.
Já taky nejsem ekonom, jenom se snažím chápat ekonomii jako jednoduchou matiku (má dáti – dal).
Státy budou muset dluhy zaplatit, pokud nepřistoupí k větší inflaci.
(pokud je tu někdo fundovanej, nechť mě opraví)
Tak hlavně volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu zajišťuje smlouva o Evropském hospodářském prostoru a je zcela nezávislá na EU. To vysvětluje Petr Mach v knize Jak vystoupit z EU.
Problém s dluhopisy je v tom, že téměř všechny vlády na světě nutí své banky a penzijní fondy nakupovat státní dluhopisy. Takže je vytvořena nějaká umělá poptávka, i když jinak by ty dluhopisy za podobné sazby (2–7 %) nikdo nekupoval. Takže ta dluhová krize je způsobená nějakou regulací a je špatně, když se důsledek regulace zalepuje další regulací. Ale to samozřejmě politiky nezajímá.
Pokud bychom se bavili o reálných možnostech, co s tím dluhem, tak reálná možnost je jenom jedna: EU do toho prostě bude rvát peníze horem dolem, dokud bude existovat. Neexistuje šance, že by se to rozhodli dělat jinak. Pak, až se EU rozpadne, tak ty státy asi zbankrotujou, dluh se smaže, banky se zasanují a jede se nanovo.
Sonny: Ty to asi nechápeš, tady není možné, aby ty státy zbankrotovaly. Většinu dluhu vytváří důchodci, sociálně slabí a státní zaměstnanci, to je 70% státního rozpočtu.
Ten stát nemůže přijít a říct „nemám na důchody“ a basta… Furt rveme tuhle odpovědnost na politiky, ale oni dělají jenom to co mi chceme. My tohle jako občané států nechceme zastavit.
Prostě se pojede tak dlouho, dokuď to půjde, a pak to selže. Není možné, aby ve státě pracovala 1/2 až 1/3 lidí a zbytek se vezl, ať se nám to líbí nebo ne.