Den se státními službami

V pátek toho na mě bylo prostě moc. V oboru, kde pracuju, je to každý rok touhle dobou na posrání. Termíny, lhůty, změny na projektech…

Hned po ránu telefonát od našeho zákazníka, že posílá projekt na prověření. To je práce na 5minut. Ale že by ten projekt potřeboval hned nazpět, kvůli nějaký subdodávce. A že má dneska přijít poštou, express služba, prej okolo 12. hodiny dopoledne bude u nás a pak abychom mu projekt odvezli nazpátek. To není problém, vcelku běžná praxe.

Koukám na hodinky, čas 14:00, balík nikde. Tak fajn, zavolám na Českou poštu, jen tak pro info. Otvírám web český pošty, potřebuju číslo na nějakou poštu, zadám PSČ, vyjede mi 6 (asi) spádových pošt. Ententýky, volám na tu předposlední. Nikdo to nebere. Zkusím další tři, nikdo to nebere. Zkusím pogooglovat, baflo na mě spojení na centrální sklad balíků asi 5km od nás. Volám tam. Po minutě to zvedne vrátnice, prý mě přepojí, jen to bude chvíli trvat, než to projde přes 6 klapek. Deset minut jsem strávil tím, jak jsem poslouchal otravnou „počkejteprosím“ hudbu ve sluchátku. Pokaždý to spadlo na vrátnici, 5krát mě přepojovali, nic. Nikde to prostě nebrali. Už mi začínají téct nervy. Prostě potřebuju informaci, kde je náš balík a kdy ho můžu očekávat. Zkouším infolinku Český pošty 844 něco. Tam mi to co? Opět nikdo nebere. Ale já se nevzdám, parchanti, však já si někoho chytnu. Poslední pokus, volám opět na tu předposlední poštu, kde mi to nějakým zázrakem zvedla mladá slečna.

Vysvětlil jsem slečně moji situaci, ta zavolala řidiči a poptala se ho. Situace se měla takhle – dodávka s balíkem prý nemohla najít naši  firmu a balík si můžeme vyzvednout po 17. hodině na poště v prdelákově. Tyvole a dost. Vyjel jsem po slečně, ať mi okamžitě dá číslo na dodávku. Nemůže, to prý nejde. Na netu jsem si rychle našel vedení podniku a vyhrožoval jsem slečně, jestli mi nedá číslo na dodávku, zavolám Zatloukalovi (generální ředitel) a ona si to odskáče. Během půl minuty jsme ho měl. Já vím, tohle bylo trochu zmrdský, ale já ten projekt prostě potřeboval. Takhle to bylo nejjednodušší. Koktajícímu řidičovi jsem vysvětlil, že ten balík pro naši firmu je opravdu express, takže prošvihl časovou lhůtu, a jestli mi ho do hodiny nepřiveze, zařídím mu vyhazov, lemplovi. Za půl hodiny byl balík v podniku. Pak že to nemohl najít, vohnout zasranej.

Za hodinu jsem byl připraven odvézt zákazníkovi projekt, volám tedy kolegovi, kde se fláká s mým autem. Zrovna nechával odtahovat auto. Vjel do neoznačený díry. Guma v hájí, ráfek v háji, rameno, poloosa, všechno v háji. To musela bejt jeba. Jsem zvědavej, jak dlouho bude tahat prachy z ŘSD, značka s „Bacha, díra“ tam díkybohu nebyla.

Ve firmě už skoro nikdo nebyl (pátek), o volným autě ani nemluvě. Došlo na nejhorší. Jel jsem autobusem.

Na nástupišti čekala spousta lidí, ještě jsem si dal poslední cigáro, nastoupil. Chytil jsem jedno z posledních volných míst, docela štěstí. Na těch dalších 10 lidí, co muselo stát, se už nedostalo. Paní vedle říkala, že takhle se jezdí už dobrý tři roky. Autobus byl taky docela zvláštní, stará Karosa s dálkouvou úpravou, která spočívala ve zvýšení počtu sedaček. Co to mělo za následek, asi nemusím říkat. Chtěl jsem si dát nohy do uličky, ale nešlo to, v uličce stál pán i s nějakou metr vysokou kytkou. Zvíře nikdo naštěstí nepřevážel. Jinak nezáživnou cestu trochu rozčeřila jedna stará kráva, co předtím na nástupu předběhla snad každýho. Rvala se přes plnej bus s krosnou na zádech, pomlátila půlku osazenstva. Myslel jsem, že to nepřežiju. Odmítl jsem cestovat busem i nazpátek, dojel pro mne šéf.

Do cíle jsme přijeli s 15minutovým zpožděním, normálně to trvá hodinu a čtvrt. 15 minut, co to je, říkáte si. Ale bavíme se o 20% navíc. Zkuste pracovat u pásu s 20% chybovostí, za tejden jste bez práce.

Teď tu sedím, píšu tenhle článek a léčím se kafem se slivovicí, čaj do huby nevezmu, nejsem prase. Z moderní, ekologické a úsporné hromadné dopravy jsem chytil nějakou chřipku.  Neříkám, že je třeba MHD špatná věc, ale její adorování a zvýhodňování v českým podání se mi sakra nelíbí.

Byl to hnusnej, zasranej den. Českou poštu zrušit, zakázat, zprivatizovat, rozkrást a vytunelovat. Silnice rozprodat soukromníkům (ještě v pátek večer volal kolega, ŘSD škodu na autě neuhradí, opět se půjde k soudu), ŘSD zakázat, vyházet, zrušit, spálit, popel pochcat a vysypat do Labe. ČSAD to samý v bledě modrým!