Doba je zlá, nepřejícná. Kšefty nejsou, co bývaly. Lidi jsou na sebe oškliví, nepřejícní. Všechno je v prdeli, bárka se potácí. Chcete být nad věcí? Poradím vám.
Pokud si myslíte, že mám tolik času, abych objížděl polovinu plzeňskýho kraje kvůli několika hezkým SPZtkám, jste na omylu. Všechny jsem vyfotil na nějakých 100m2. Kdo v komentářích uhodne, čím se živí vlastníci aut s těmito SPZ, dostane bludišťáka!
Když jsem si začal psát tenhle blogísek, chtěl jsem psát anonymně, pod přezdívkou, pod pseudonymem, chápeme. Má to svoje výhody – čtenář se nesoustředí na autora ale na článek, píča Mlátilík neví, koho hledat a vůbec je to o 315% pozitivnější. Víte, co mě vždycky potěší? Přijde mail. Třeba s pochvalou, že se mu nějakej článek líbil, že se sice půl hodiny prohrabával tou sračkou sprostých slov, ale pochopil pointu a souhlasí se mnou.
Dneska začínám trochu pozměněnými slovy Dana Landy. V Břeclavi se s tím doktoři neserou.
To už nemá smysl ani komentovat.
Poslední dobou mám drobný problémy se spaním, v noci nemůžu usnout, takže jsem druhej den ochrápanej a abych fungoval, oddávám se kofeinovým orgiím, takže v noci zase nemůžu usnout. Jsem zvědavej, kdy se z toho kolotoče dostanu..
Kateřina „Jau Jau“ „nevím, o čem mluvím, ale budu za to bojovat“ je zpátky! Ještě bude sranda!
Je to pár dní, co jsem se podivoval nad výroky soudů ve dvou případech. Jsem rád, že nejsem sám, kdo se tomu diví. Se mnou i Zbyšek Pechr, šéfredaktor časopisu Svět Motorů.
